27.4. - 29.4.

29. dubna 2015 v 23:28 | Hope |  London
strašně ráda bych napsala, že v tomhle článku půjde o zážitky z nějakého mého cestování po Anglii nebo tak, ale bohužel...bude to jen o strastech aupair...



Všechno to začalo v pondělí večer, kdy jsem malého požádala, aby si oblíkl pyžamo. A protože s tímhle stále bojujeme, tak jsem mu to po chvíli zopakovala a tentokrát jsem nežádala, protože 'žádat' se prakticky rovná 'nic neříct'. A tentokrát se mi dostalo odpovědi, která mě opravdu zaskočila...malý mi řekl, že mě poslouchat nebude, že mu to musí říct maminka. Tak jsem se ho zeptala, jestli si ze mě náhodou nedělá srandu. Mno, nedělal. Tak jsem jeho odpověď přetlumočila HM, která mu přikázala obléct pyžamo. Dobrá, tohle bych možná ještě dokázala přejít, ale to, co přišlo pak mě málem rozbrečelo.

Malý mi s vážným obličejem řekl, že mě nebude poslouchat. To jsem na něj vytřeštila oči a chvíli se ptala sama sebe, jestli jsem se nepřeslechla (protože proč si to nepřiznat moje angličtina sucks). Nepřeslechla. Ovšem malý se opravil s tím, že mě nebude poslouchat, když budou doma rodiče, čímž svůj původní statement moc nevylepšil, ale nestačila jsem se nad tím ani moc pozastavit, protože ho slyšela HM a rychle ho vyvedla z omylu, když mu řekla, že je jedno, jestli jsou rodiče doma nebo ne, protože mě bude poslouchat vždycky. A tak mu konečně sklaplo.

To o tom neposlouchání mi ale neřekl poprvé. Tehdy jsem ho naprášila HD, který přišel domů a já byla vážně vytočená. Ano, jsem jenom aupair a jsem tady na omezenou dobu, ale aby mi řekl, že mě prostě poslouchat nebude, to je zkrátka trochu moc.

Ale pokračujme dál.

Včerejší odpoledne/podvečer začal v pohodě. Kolem čtvrt na šest jsme sedli s malou a malým k večeři. HM byla dole, takže děti byly jako andílci, měli slíbenou čokoládu po večeři, když budou jíst normálně a sní všechno. Pak šla HM do patra, aby se připravila do práce a děti jako kdyby někdo vyměnil! Začaly na sebe dělat obličeje a blbosti a veškerá snaha o nápravu přišla vniveč. Bylo mi do breku a to se ještě zhoršilo, když si malá sundala ponožku, kterou na sobě měla celý den, a hodila ji přes stůl na malého. Málem přistála v jídle, ale koho by to trápilo, vždyť ona je to taková sranda! Malý si okamžitě taky sundal jednu z ponožek, ale k hození nedostal příležitost, sebrala jsem mu ji. Bez boje se sice nevzdal, ale bylo mu to houby platné, protože já taky ne. Hned jsem zabavila i zbývající ponožky (díky Bohu, že se ani jeden nesnažil sundat ty moje) a hodila je do pračky. Hm, jenže to se spustil řev. Hlavně od malého. Prý je mu strašná zima a nohy mu mrznou. Po několika minutách řevu jsem mu ponožky vrátila. A hádejte co? Shodil je na zem a celou dobu, dokud jsem je nezvedla a nehodila do prádla, tam ležely! Nicméně HM se přiřítila dolů a děti sprdla na dvě doby, já se omluvila, ale HM řekla, že to není moje chyba a dětem oznámila, že žádná čokoláda jako dezert nebude. Malá dostala na zadek a byla poslána na naughty step, malý dostal pohlavek, ale řval víc než malá a když se HM šla dopřipravit do práce, tak na ní volal, že oni nevěděli, že nedostanou čokoládu, když budou zlobit. To jsem se málem rozesmála. HM mu řekla, že s tím měl počítat, že zlobivé děti nedostávají čokoládu a pak mu oznámila, že druhý den nebude hrát Minecraft na tabletu, což vyvolalo novou vlnu slz.

Z nehraní na tabletu nakonec nic nebylo, protože HM před odchodem do práce řekla, že pokud bude hodný, tak druhý den hrát může. Tohle nehodlám komentovat, protože bych si akorát zadělala na žaludeční vředy, obzvlášť když si vzpomenu, jak HM řekla, že tentokrát neustoupí. HA, HA!!!

Ale vraťme se ještě k úternímu ránu. Chtěla jsem po malém, ať si žínkou umyje obličej. Neuspěla jsem. Řekla jsem mu to třikrát a on mi třikrát řekl ne, tak jsem to vzdala. A s moshim (látková plínka, kterou za sebou oba tahají a když ji mají, tak si cucají prsty - ano, i ten sedmiletý kluk) nesmí chodit dolů (tohle pravidlo dodržuju já a HD) a malá si svoje nechala na posteli, jenže malý se se mnou zase začal hádat, že ne, tak jsem mávla rukou a šla dopřiprait snídani. Malý letěl za HM a jestli si ho může vzít dolů. HM řekla, že ne, což mě hodně překvapilo, a tak ho nechal na schodech. Malá scházela dolů a měla svoje moshi v ruce, tak jí říkám, ať je kouká nechat na posteli, tak se zajímala, jestli má malý své dole, takže jsem jí řekla, že ne a ona poslechla. ALELUJA!

A co se dneška týče...malý zase neposlouchal před koupelí ani během ní. Před koupelí kopal do míčku, který je z pevného plastu a asi se kopnul nebo co (nevím, čistila jsem malé zuby) a začal na mě křičet, ať něco dělám, že si ublížil. Když jsem mu řekla, že je to jeho chyba, protože ví, že nemá kopat ani házet míčkem v domě, tak mě obvinil, že mi na něm nezáleží a já ho s vypětím sil ignorovala. Ve vaně se zase pokoušel navést malou, ať mu něco podá, i když jsem řekla ne, tak začal brečet, že mu ubližuju a kdesi cosi. Mno, přišla HM, malého sprdla na tři doby, řekla mu, že ho máme všichni plné zuby, protože neposlouchá (ráno, v autě, večer...zkrátka nikdy) a tak bude tři dny bez hraní Minecraftu na tabletu (a já jsem zvědavá, jestli to tak bude aspoň den).

Takže tak. Já už mám vážně všeho plné kecky a netuším, jak dlouho to ještě zvládnu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 evi evi | Web | 14. srpna 2015 v 14:22 | Reagovat

No, mě na tom především uklidňuje to vědomí, že je to tedy ve všech rodinách dost podobné:D Ten můj mě a moje příkazy taky zdařile ignoruje, a to i přesto, že jsem docela zásadová (když jednou řeknu, že kvůli jeho zlobení čokoládu nedostane, tak má smůlu). Většinu času prostě nevím, jak na něj...

2 Enny Enny | Web | 1. října 2015 v 19:15 | Reagovat

Tak jak Hope, porad jsi v rodince? :-)

3 Hope Hope | Web | 22. listopadu 2015 v 0:15 | Reagovat

[2]: pořád, pořád, ale musím říct, že poslední dva týdny to je na mašli!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama